Ačkoliv zasáhla ekonomiku pandemie covidu-19, finanční situace občanů ČR se v celkovém měřítku zlepšila, když průměrná mzda překročila hranici 38 tisíc. Oproti minulému roku se tak jednalo o více než 11% růst, na což mělo vliv i zrušení superhrubé mzdy. Dalo by se tak říci, že v roce 2021 pocítili alespoň mírný růst všichni zaměstnanci, v některých odvětvích přitom mzdy rostly jen zanedbatelně, v jiných naopak výrazným tempem.

V jakých segmentech rostla mzda nejvíce

Někdo si oproti minulému roku finančně polepšil až o desítky procent, ne u každé profese to však můžeme označit za adekvátní odměnu. Zcela nejvyšší růst průměrné mzdy byl v roce 2021 v oblasti zdravotní a sociálně péče, a to o 43,8 %; jenže zcela zásadní vliv mělo vyplácení jednorázových odměn za těžké koronavirové období. V příštím roce se tak dá naopak očekávat velký propad, ačkoliv průměrné platy lékařů, sester i dalšího personálu by i tak měly růst.

Další výrazný růst byl potom v odvětví ubytování a pohostinství, ovšem nutno zmínit, že tyto segmenty zažily v roce 2020 doslova existenční krizi kvůli vládním opatřením proti šíření covidu-19, a mzdy se tak všem podnikům výrazně propadly. V letošním roce však rostly, a to o 19,2 % v odvětví ostatních činností, zatímco ubytování, stravování a pohostinství zažilo zvýšení o 17,3 %. V těchto segmentech je však srovnávání průměrné mzdy poněkud neadekvátní.

Některá odvětví si naopak pohoršila

I když je ve hře více faktorů a pandemická situace nebyla tím jediným, dá se považovat za zcela zásadní. Její dopady se promítly nejenom do života běžných lidí, ale i do ekonomické situace mnohých firem, bankovních i nebankovních poskytovatelů úvěrů, pojišťoven apod. Právě segment peněžnictví a pojišťovnictví totiž zažil propad mezd o 1,6 %, a dobře na tom nebyla ani veřejná správa a obrana, kde platy sice rostly, ale pouze o 0,8 %.

Výše mezd se u zaměstnanců zásadně liší

Jelikož ve výši odměn existuje určitá „propast“, nelze brát průměrnou mzdu jako plošný ukazatel, že by se měli lidé lépe. Naopak, ukazují se tu dvě strany mince, kdy „majetní lidé“ dostávají ještě více, zatímco ti s nízkými mzdami nejméně. Dle statistiky ČSÚ pobíralo 80 % zaměstnanců mzdu mezi 16 447 a 63 731 Kč, což je výrazný nepoměr a vzhledem k rostoucím cenám spotřebního zboží, služeb, nemovitostí a dalšího by to mělo být spíše naopak.

Po odečtení „rozdílu“ je průměrná mzda nižší

Zatímco v prvním pololetí roku 2021 došlo k navýšení o 7,3 % (o 2 519 Kč), v tom druhém už to bylo oproti předchozímu období o 11,3 % (o 3 893 Kč). Jenže současně rostly i spotřebitelské ceny, a to o 2,5 až 2,9 procenta, což znamená, že se v prvním případě průměrná mzda zvedla o necelých 5 %, zatímco od července 2021 si zaměstnanci polepšili o 8,2 %.

Statistika však nezohledňuje dopady inflace ani zdražování v nejzásadnějších segmentech jako jsou potraviny či nemovitosti. V některých případech tak lidé vzhledem k ekonomickému vývoji ztratili výrazně více než v předchozích letech. A nutno dodat, že průměrnou mzdu ve velké míře navyšují dobře placené pozice, zatímco „řadoví zaměstnanci“ si výrazně nepolepší.