Inflace znehodnocuje úspory a vklady jednotlivců a domácností. Ukládání peněz na tradičních spořicích produktech lidi tolik nepřesvědčuje, za nejzajímavější způsob zhodnocení volných finančních prostředků lidé považují zlato a další drahé kovy.

Z aktuálních průzkumů vyplývá, že právě zlato a ostatní drahé kovy jsou pro Čechy nejzajímavějším způsobem ze všech možností ukládání a spoření peněz. Drahé kovy jsou pro běžné střádaly symbolem jistoty v nejistých dobách. Zároveň ale v tom hraje roli i pocit pohotové likvidity takto uložených peněz, kdyby se ekonomická situace nadále zkomplikovala.

Další v pořadí oblíbenosti jsou spořicí účty a stavební spoření. Pozici spořících účtů vylepšilo zvýšení úrokových sazeb, kdy na těch nejlepších produktech lze získat úrok kolem 5,5 %. Pozice a obliba stavebního spoření nicméně postupně klesá. Obliba stavebního spoření začala klesat už v průběhu pandemie covid-19. Nyní se propadla ještě rychleji, a to hlavně díky raketově stoupající inflaci. Stavební spoření tak přišlo o svou hlavní konkurenční výhodu. Ještě před pár lety totiž bylo jediným spořicím produktem, který dokázal inflaci překonat. Zejména díky státním příspěvkům. Nyní ale jeho výnosy inflaci nepokryjí.

Propad v oblíbenosti zaznamenává i penzijní spoření. Zdá se, že dlouhodobější investice, jako je penzijní spoření, a jejich výnos porovnávají Češi s aktuální výší inflace a patrně se i bojí vázat peníze na delší období. Penzijní fondy navíc připisují klientům výnosy pod úrovní inflace. Bez státního příspěvku tedy nepředstavují příliš atraktivní investici.

Termínované vklady zaznamenávají růst oblíbenosti. Zaručené jasně dané a nominálně vyšší zhodnocení v nejistých dobách jim dodává na atraktivitě. Na termínovaných vkladech lze dosáhnout zhodnocení kolem 7 % p.a.

Pokles obliby související pravděpodobně se ztrátami na kapitálovém trhu zaznamenaly investice do akcií a podílových fondů. Obě tyto formy investic na kapitálovém trhu představují pokles oblíbenosti u českých střadatelů, a to navzdory makléřské poučce, že z dlouhodobějšího pohledu jsou schopny vzdorovat inflaci právě tyto investiční nástroje.

Na spodní příčky se dostalo životní pojištění. Tento produkt by neměl být vnímán primárně jako forma uložení peněz, ale především by měl klást důraz na jeho rizikovou složku. Nicméně řada lidí se rozhoduje podle parametrů jeho „spořící“ složky.

Klesá i oblíbenost kryptoměn. Po nepřehlédnutelných turbulencích do nich investuje již jen necelá pětina lidí. Na chvostu zájmu se usadilo i ukládání peněz v hotovosti. Dvojciferná inflace podle všeho přesvědčila i ty nejkonzervativnější Čechy, že držet peníze doma je špatná volba.